Vítejte! V dnešním díle si povíme o hnojení, samozřejmě hnojení rajčat. Zkusím projít a shrnout dostupné možnosti a bude jen na Vás, kterou cestou se vydáte. V tomto ohledu má každý jiné preference a ne každé hnojení každému voní, abych tak řekl. Takže to zkusím shrnout a vypíchnout nějaká ta pro a proti. Článek má sice nadpis v přítomném čase, ale tentokrát to bude příprava na časy budoucí, máte tedy čas o tom popřemýšlet.
Časové rozdělení
Při výsadbě - První hnojení přichází na řadu při výsadbě, vlastně ještě před ní, při přípravě substrátu, do kterého hnojivo zamícháme. Hnojivo by mělo obsahovat dostatek dusíku pro tvorbu zelené hmoty, ze začátku budeme potřebovat, aby rajčátka pěkně sílila a rostla do výšky. Hnojivo v substrátu vydrží zhruba měsíc až dva, podle použitých surovin.
V průběhu vegetace - jak bylo řečeno výše, až rajčátka spotřebují živiny ze substrátu, je vhodné jim nějaké dodat. Protože už nemáte volný přístup k substrátu a těžko byste ho teď promíchali, je vhodné použít tekutá hnojiva, případně hnojící tyčinky. Posypat sypkým hnojivem povrch substrátu a zapravit jej lze, ale osobně bych měl strach, že budu zapravovat až na kořeny.
Rozdělení hnojiv podle původu
Minerální hnojiva - hnojiva z nerostných látek. Ta se buď někde teží, nebo se vyrábějí synteticky.
Najdeme zde univerzální hnojiva typu Cererit, s víceméně vyrovnaným poměrem NPK (dusík, fosfor, draslík), ale také hnojiva obsahující převážně specifické prvky jako vápník, hořčík nebo jiné. Stejně jako u ostatních typů je i zde na výběr ze směsí pro konkrétní plodiny a ostatní zeleň.
Organická hnojiva - to jsou taková, která vznikla z obnovitelných zdrojů, většinou tedy z trusu zvířat nebo rostlinných zbytků. Hlavní pilíře tohoto odvětví tvoří slepice, krávy a koně. V poslední době k nim také stále častěji přilétají mořští ptáci a jejich zázračný produkt zvaný guano. Dalším zdrojem mohou být mořské řasy, trus netopýrů nebo třeba skvašené kopřivy. Nebo spousta věcí, do kterých byste to asi neřekli. O tom níže. Organická hnojiva buď koupíte přímo připravené k použití, většinou s uvedeným dávkováním ve formě granulí, tyčinek či tekutého koncentrátu, nebo seženete či vyrobíte čerstvé (viz kvašení kopřiv).
Organo-minerální hnojiva - Samořejmě na trhu nalezneme i kombinace obou výše zmíněných, jako třeba Cererit s Guanem. Opravdu je jen na Vás, kudy se vydáte.
Další zdroje - co všechno byste mohli najít doma a co může prospět Vašim rajčátkům, můžete najít třeba na balconygardenweb.com. Já bych se touto cestou asi nevydal, ale můžete to vyzkoušet. Neříkám, že něco z toho není použitelné i v našich podmínkách, ale nedokážu si představit schraňovat rybí hlavy a schovávat doma lógr na obohacení tří set litrů substrátu. Pokud se touto cestou někdo vydá, určitě se nezapomeňe podělit o výsledek a zkušenosti!
Jak to vidím já
Zdali se rozhodnete pro organická nebo minerální hnojiva, je jen na Vás. V obou případech najdete zástupce vhodné k hnojení rajčat, ať univerzální, nebo přímo pro ně namíchaná. Já obohacuji substrát před výsadbou do finálních 20 l kyblů, a to granulovaným kravským hnojem a rohovinou. To dodá rajčátkům dost živin na první měsíc až dva. Loni jsem po měsíci začal přihnojovat tekutým hnojivem na rajčata a papriky. Hnojí se podle návodu v zálivce jednou týdně, od června jednou za týdny dva. Pokud si chcete připadat jako malý chemik nebo baron von Kratzmar, a míchat rajčátkům výživný roztok, je to ideální způsob. Pokud máte rajčat více než deset, už je to dost zdlouhavé, proto chci letos vyzkoušet hnojivé tyčinky. Viděl jsem loni jejich výsledky a myslím, že budou solidní náhradou za tekuté hnojivo. V dávkování tyčinek jsem se dočetl dávkování při výsadbě a dva měsíce po, hnojení při výsadbě ale nahradím výše uvedeným, vyjde to levněji a dokud nemáte v substrátu prorostlé kořeny, není problém do něj vše potřebné zamíchat. V půlce růstu je aplikace a trvanlivost tyčinek velkou výhodou. Vápník
Zvláště pokud budete pěstovat nekulaté odrůdy rajčátek (datlová, jahodová, soudková...), dbejte na to, aby měla rajčátka dostatek vápníku. V opačném případě mohou rajčátka, a teď myslím už zralé plody, trpět nekrózou, která je znehodnotí. Já proto přídávám do substrátu při výsadbě dolomitický vápenec. Klidně můžete použít i vápnitý dolomit. A kdo by chtěl být eko, bude sbírat skořápky od vajec a ty pak do substrátu nadrtí. Já jsem přes zimu něco skořápek schoval a hodlám to vyzkoušet, zatím na vzorku.
A to je pro dnešek vše. Příští díl bude o nádobách, naznačím jaké jsou možnosti, ale hlavně se budu věnovat tomu, jak správně pro pěstování využít kyble, tedy stavební vědra, a taky Vám prozradím, jak udělat z maltovníku samozavlažovací květináč pro tři tyčková rajčata. Mějte se do té doby krásně.
Následující díl: Chystáme nádoby
Komentáře
Okomentovat